Čekanová, Markéta: Šumavská obec na své někdejší židovské obyvatele nezapomíná, MfD, (Kraj Plzeňský), 12. 2. 2005, s. 3.
Hartmanice - Šumavské Hartmanice jsou nevelké městečko uprostřed kopců, jehož dějiny jsou i dějinami celých Sudet: likvidace původního židovského obyvatelstva a odchod Čechů, pak odsun Němců a nakonec příchod novousedlíků. Zatímco Němci se do míst, odkud pocházeli jejich předkové, začali vracet už na počátku devadesátých let, na Židy už zbývají jen vzpomínky. A ani těch není mnoho. Hartmanice ale nezapomínají.
Na konci 19. století tvořili Židé třináct procent obyvatelstva Hartmanic. Měli tu synagogu, řadu obchodů a domů, patřila jim i místní továrna. "Byla doba, kdy v obci bylo víc košerů než řeznictví," poznamenává starosta Jiří Jukl. Bilance zbývajících památek je ovšem smutná: zlomek zdevastovaného hřbitova, synagoga, jíž hrozilo zřícení. A samozřejmě Muzeum dr. Šimona Adlera v nedaleké Dobré Vodě. "Židé, Češi a Němci tu žili vedle sebe po staletí a moc o tom nepřemýšleli. Museli spolu vycházet a pomáhat si. V horách to jinak nejde," podotýká Vladimíra Tesařová, sklářka, která pro sousední kostel vyrobila skleněný oltář a Křížovou cestu.
Synagoga opět ožije
Synagoga se už více než rok opravuje a v květnu nebo červnu bude otevřena. Vznikne tu expozice ukazující, jak žili Židé v pohraničí společně s Čechy a Němci. Zhruba 120 let stará stavba je jednou z posledních synagog a židovských modliteben, kterých bylo dříve na Šumavě šest desítek. Po vyhnání Židů zřídili Němci v hartmanické synagoze truhlárnu, která tam fungovala i po válce. Později byl v synagoze armádní sklad pneumatik. Na opravu a vznik památníku bylo třeba šesti milionů korun. Výrazně pomohl Česko-německý fond budoucnosti, který vyčlenil 2,4 milionu.
O bývalé židovské obyvatele Hartmanicka se zajímají i děti z místní školy. "Pan učitel Diviš má speciální školení, jezdí do Terezína a zabývá se touto tematikou. Před dvěma lety nastudoval s dětmi dramatizaci příběhu jedné pražské židovské rodiny," poznamenává ředitelka školy Jitka Kovářová. Její žáci ovšem divadlem neskončili. Loni osm z nich natočilo dokumentární film nazvaný Děti z Hartmanic. "Je součástí cyklu Teenageři a Židé - nezmizelí sousedé," vysvětluje Zuzana Dražilová, produkční společnosti, která natáčení organizovala.
Děti při natáčení hovořily s řadou pamětníků, ptaly se i svých vrstevníků. "Ze začátku nás to moc nebralo. Nebavilo nás to," přiznává Marta Kopačková a Jakub Diviš. "Já jsem vůbec nevěděl, co to byl holocaust," dodává nejmladší člen štábu, Tomáš Bachroň. "Ale pak nás to chytlo a jestli se bude točit ještě nějaké pokračování, určitě se přihlásíme," shodují se všichni.
Nejsilnějším zážitkem pro mladé filmaře bylo setkání se ženou, která prošla devíti koncentračními tábory. "Vyprávěla to, jako by to celé znovu prožívala. Byl to nesmírně silný příběh," pokyvuje hlavou Jan Dulovec. "Mně při tom blesklo hlavou: Aspoň že v té době nežiju!" dodává Marta Kopačková. "A mně napadlo, jak by asi v té situaci bylo mně," vzpomíná Kateřina Kabátová, která zjistila, že její vzdálení příbuzní z maminčiny strany byli Židé.
Film jako pramen poznání
Práce na dokumentu přinesla dětem ve věku jedenáct až patnáct let i nové informace a zajímavá zjištění. "Dozvěděli jsme se třeba, že v synagogách měly ženy místa na balkonech," říká Alena Medvědivá. "Taky jsme vůbec nevěděli o rodině Blochů. Přitom jim tady patřila továrna, měli v Hartmanicích několik domů a podařilo se jim uprchnout do Anglie," doplňuje Valtr Schmidt, kterého oslovil také příběh rodiny, jež za války ukrývala šest Polek.
"Židé nejsou ani špatní, ani jiní než my. Mají jen jiné zvyky," uzavírá svou zkušenost z natáčení Tomáš Bachroň. A Valtr Schmidt rezolutně dodává: "Kdyby mi teď někdo chtěl tvrdit, že holocaust nebyl, zavedl bych ho k těm lidem a donutil ho, aby si poslechl jejich vyprávění."
Film, který děti natočily, měl včera svou českou premiéru, a to v Muzeu dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě. V jeho objektu by mělo v dohledné době vzniknout i školicí středisko, kde se má mimo jiné hovořit i o holocaustu.
MLADÍ DOKUMENTARISTÉ. Školáci z Hartmanic natočili dokument pro televizní cyklus Teenageři a Židé aneb Nezmizelí sousedé.
