Dokumenty jsme našli i v Jeruzalémě, Plzeňský deník, 9.9.2005, s. 28.

Hartmanice, Předsedy občanského sdružení Památník Hartmanice Michala KLÍMY (na snímku) jsme se zeptali:

Pane předsedo, rekonstrukce hartmanické synagogy se chýlí ke konci. K čemu bude po otevření sloužit?
Budova bude mít více funkcí. Je to velmi pěkný sál. Představuji si, že se tu mohou konat kulturní představení - koncerty, divadelní představení, přednášky apod. Hlavně by tu však měla být expozice připomínající, jak v této části naší země žili několik století společně Češi, Němci a Židé.

Co v expozici konkrétně bude?

Zatím si vytváříme představu a snažíme se získat podklady. My nemáme ambici minulost tak či onak vykládat - rádi bychom jen připomněli, že zde spolu žili Češi s Němci, ale i společně s židovskou menšinou, která byla nezanedbatelná. Existující muzea německý živel na Šumavě příliš nepřipomínají, o Židech se nezmiňují vůbec. Přitom třeba Hartmanice měly koncem devatenáctého století židovského starostu, žily zde desítky Židů a židovští podnikatelé zde položili základy průmyslu, který dával práci mnoha lidem.

Proč se muzea tomuto tématu vyhýbají?
Nevím. Částečně asi proto, že nemají peníze, a tak v nich jsou stále expozice z období totality, kdy byla tato témata tabuizována. Vezměte si třeba Zhůří -jednu z mnoha obcí, z níž po válce museli odejít němečtí obyvatelé a která pak byla v padesátých letech zcela srovnána se zemí. Před šesti lety tu byla postavena kaplička připomínající původní obec. V kapličce je pamětní deska v češtině a v němčině, která připomíná, že v roce 1946 tu žilo 1100 obyvatel. O tom, že to do konce války byla německá vesnice, tu však není ani zmínka.

Památník Hartmanice to připomene?
Ano. Chceme připomenout, že zde žili Češi, Němci i Židé. Nebudeme řešit, jestli vystěhování Němců bylo odsunem nebo vyhnáním, ani jestli bylo správné nebo ne. Myslíme si, že lidé si mají dělat vlastní názory. Navíc jednoduché odpovědi stejně neexistují.

Jak se vám podařilo sehnat prostředky na rekonstrukci?

Pomohli jednotliví lidé, firmy, a nakonec i stát. Snažíme se ovšem stavět velmi úsporně. Stavbu provádějí místní firmy a řemeslnící. Také některé stavební materiály jsme získali od sponzorů za režijní ceny. I tak však cena rekonstrukce přesáhne šest milionů. Budova byla skutečně v zoufalém stavu -vlastně na ni byl před pádem komunismu vydán demoliční výměr, ale naštěstí zřejmě nebyly na zbourání peníze.

V čem je vlastně hartmanická synagoga unikátní?
V prostoru Šumavy a Českého lesa bylo na šest desítek synagog a židovských modliteben. Většina z nich už fyzicky neexistuje. Zbourali je nacisté a komunisté. Ty, co zůstaly, jsou přestavěny na byty či úřady. Také hartmanická synagoga byla přestavěna, ovšem tak, že bylo možné přebudovat ji do původního stavu. Pokud synagogu navštívíte, jen málo co bude vypadat jinak, než to vypadalo před více než 120 lety, kdy byla dostavěna.

Kdy bude synagoga otevřena pro veřejnost?
Stavba stále probíhá a přesto, že máme harmonogram, může dojít k různým zdržením. Nicméně věřím, že nejpozději počátkem příštího roku synagogu otevřeme. Na jaře už by měla být v synagoze i expozice.

Kde získáte exponáty?
Je to velmi obtížné. Když jsme před necelými třemi lety zahájili rekonstrukci, neměli jsme nic. Pak jsme získali knihu, kterou vydali v Německu původní hartmaničtí obyvatelé a v ní jsme objevili fotografii synagogy z konce třicátých let. Nedávno našli v klatovském státním archivu původní plány naší synagogy. Byly v krabici, kam nepatřily, proto se je před tím nedařilo objevit. Dokumenty z hartmanické synagogy jsme objevili dokonce i v Jeruzalémě.

O jaké dokumenty jde?
V památníku Jad Vašem, který připomíná genocidu Židů za II. světové války, jsme našli svazek více než sto stran korespondence nacistických úřadů o zabavování majetku hartmanické synagogy a židovské obce v Hartmanicích. Je to naprosto unikátní dokumentace, která detailně ukazuje zrůdnou proceduru převodu židovského majetku do rukou nacistů. Kromě toho, že nyní víme, co v synagoze bylo, máme dokumenty, které zřejmě o jiné české synagoze nejsou k dispozici. Na jiném místě - v Ústředním archivu židovského lidu jsme také našli svazek o hartmanické židovské obci. Zde jsme objevili zajímavý sešit, do něhož se evidovaly příspěvky jednotlivých členů židovské obce v Hartmanicích a také různou korespondenci. Je to zvláštní pocit držet v rukou dokumenty o životě lidí, kteří zřejmě byli zabiti a kteří měli být zapomenuti.

Kde získáte dokumenty o německých obyvatelích?
Věřím, že nám pomohou muzea v německém pohraničí, která se na rozdíl od našich muzeí společnému životu Čechů a Němců v minulosti věnují. Rád bych také využil této příležitosti a požádal čtenáře o pomoc. Rádi vystavíme jakékoliv památky, které připomenou život Čechů, Němců a Židů na Šumavě. Samozřejmě nemusíme je získat do vlastnictví, rádi si je i jen zapůjčíme, nebo pořídíme kopii, fotografie apod. Kontakt na naše sdružení je uveden na webu www.hartmanice.cz.

Foto popis| Sešit pro zaznamenávání příspěvků hartmanické židovské obce nalezený v Jeruzalémě.
Region| Západní Čechy
Publikováno| Plzeňský deník; Publicistika; 28
Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih; Publicistika; 28
Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-sever; Publicistika; 28
Publikováno| Domažlický deník; Publicistika; 28
Publikováno| Chebský deník; Publicistika; 28
Publikováno| Karlovarské noviny; Publicistika; 28
Publikováno| Klatovský deník; Publicistika; 28
Publikováno| Rokycanský deník; Publicistika; 28
Publikováno| Sokolovský deník; Publicistika; 28
Publikováno| Tachovský deník; Publicistika; 28
ID| 5f3d5610-54e4-484d-80e4-8ecaa81dc86b