František Nykles: Ráj přírody hledejte u Pekla. Mladá fronta DNES, 10.8.2006, s. 5. - Kraj Plzeňský.

SERVIS NA LÉTO.

Tip na cyklovýlet

Hartmanice - Před námi je výlet po Šumavě, neokoukaný, ale velmi pěkný. Z Hartmanic (712 metrů nad mořem) vyrazíme směrem na Prášily a odbočíme hned za poslední hartmanickou chalupou z kopce doprava a po sto metrech doleva do krátkého kopce. Na vrcholku stoupání si můžeme prohlédnout část dnešní trasy vedoucí Pekelským údolím nebo také jinak údolím Pstružné.
Po asfaltové silničce sjedeme do údolí, kde bývala osada Peklo. Tento pro obec neobvyklý název měl údajně vyjadřovat drsné klimatické podmínky a odloučenost tohoto místa. Nicméně dnešní turista zde v údolí vnímá především mimořádnou malebnost krajiny.

Tady natáčel Menzel film podle Hrabala

Stoupáme po asfaltce lemované alejí starých javorů. Po pěti kilometrech jízdy uvidíme vpravo pod námi v údolí červenou střechu samoty Žežulka. V úrovni oplocené pastviny sjedeme k potoku, kde stojí původní mlýn. Zde, ještě před nedávnem, pobýval kašperskohorský malíř Václav Hrabánek známý svými podmalbami na sklo. Před několika týdny si originální mlýn vybral oskarový režisér Jiří Menzel k natočení několika scén filmu Jak jsem obsluhoval anglického krále.
Přejedeme potok a pokračujeme proti proudu ještě přibližně 500 metrů. Romantiku tohoto místa dokresluje další pěkný mlýn. Musíme se vrátit na silničku, ale protože dřevěnou lávku ohlodal zub času, přebrodíme se a vyjedeme k bývalému královskému dvorci Busil. Než se rozloučíme s pěkným údolím, připomeňme si, že od Pekla až k Busilu bývalo na potoce šest mlýnů a pil.

Rozhlédněte se: zde je Boubín, tam Pekelské údolí

Těsně před koncem náročnějšího stoupání přijíždíme na rozcestí. Opustíme asfaltku a po trase cyklostezky 2165 odbočíme vpravo k Radkovské vyhlídce. Je odtud pěkný výhled na Pekelské údolí, ale také na Boubín. Po necelých 400 metrech odbočíme z cyklostezky vlevo a po zelené vytlačíme kola podél lesa. Na dalším rozcestí pokračujeme po zelené směrem do Keplů.
U cesty pod Kochánovským vrchem je křížek a dvě umrlčí prkna. V penzionu na Keplech se sice pro příchozí nevaří, ale párek a pití vám poskytnou. Máme ujeto 13 kilometrů. Ten, kdo toho má už dost, si může další cestu zkrátit tím, že pojede po silnici asi dva kilometry na rozcestí Staré Hutě a po necelém kilometru odbočí na vrcholku stoupání vlevo po zelené do lesa Vysokého hřbetu. Nenechá se vyděsit názvem - převýšení bude jen 60 metrů a po pěkné lesní cestě pojede smíšeným lesem až k asfaltce na Rovinu nad Dobrou Vodou. Odtud jsou to do Hartmanic z kopce pouhé tři kilometry.
My si však nenecháme ujít výhled z Hadího vrchu, a tak po 400 metrech cestou z Keplů odbočíme vpravo ze silnice na modrou, která vede mezi Kepelskými mokřady až na Hadí vrch (1021 metrů nad mořem). Tento kopec beze stromů nabídne široký výhled od Antýglu přes Poledník, Ždánidla až k hřebenu Pancíře.
Nyní sjedeme opět po modré kolem bývalé vojenské pozorovatelny až do Zhůří. Zde po obou březích Zhůřeckého potoka ležela jedna z nejkrásnějších obcí Šumavy, kde svého času žilo v bezmála stovce domů 622 obyvatel. Pět obchodů, škola a devět hostinců poskytovalo dobré zázemí jak místním, tak turistům. Bývalou obec připomíná už jen nově postavená kaplička a rovněž památník americkým vojákům, kteří zde padli v posledních dnech války.

Sjezd od "hotelu Seno" zpět do Hartmanic

Při dalším putování překonáme po modré značce potok a vystoupáme solidní prašnou cestou, abychom pak dlouhým sjezdem dojeli až na Slučí Tah. Zde odbočíme vlevo a krajinou s krásnými výhledy pojedeme po silnici přes bývalé osady Paseky a Skelná až na Rovinu (924 metrů nad mořem).
U zbytků bývalé hospody, známé mezi vojáky jako "hotel Seno", se naposledy rozhlédneme po kopcích. Už nás totiž čeká jen sjezd přes Dobrou Vodu do Hartmanic. Zde si ještě prohlédneme unikátní horskou synagogu, otevřenou po opravě letos 16. května.
Celý cyklistický výlet zvlněnou šumavskou krajinou měří třicet kilometrů.

Foto popis| ZASTAVENÍ. Na trase výletu okolím Hartmanic a Pekelským údolím mohou turisté navštívit například také muzeum Šimona Adlera v Dobré Vodě.
Foto autor| FOTO: ARCHIV MAFA

O autorovi| FRANTIŠEK NYKLES, Autor je spolupracovník redakce

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj