(krz): Poslední horská synagoga. Fasády, 15. 11. 2006, s. 6 - Rekonstrukce. (krz) Hartmanice

Památkou se stavba stala až po kolaudaci
Není ani moc stará, ani mimořádně vzácná. Přesto je výjimečná. Jako jediná z desítek židovských synagog a modliteben v Pošumaví přežila období německé okupace i socialismu, aniž by byla zbořena nebo přestavěna pro jiné účely.

Také synagoga v Hartmanicích byla ovšem přizpůsobena už během 2. světové války jinému využití - stala se truhlárnou, v pozdějších letech pak armádním skladem pneumatik.
Kvůli velmi zbědovanému stavu byla v 80. letech odsouzena ke zboření, čemuž unikla jen díky nedostatku financí na demolici. Ze stejného důvodu ji nedokázala opravit ani židovská obec, která synagogu získala zpět v roce 1989. Teprve Občanské sdružení Památník Hartmanice, které založil nejnovější majitel objektu Michal Klíma, dokázalo sehnat potřebný obnos a pustilo se do záchrany stavby.
"Předtím, než jsem byl pověřen úkolem vypracovat projekt rekonstrukce, zadal investor provedení stavebně historického průzkumu Ing. Janu Anderlemu. Ten nalezl mimo jiné na obvodovém zdivu zbytky původní vápenné štukové omítky s fragmenty plastické výzdoby. Zjistil též původní barevnost - šedomodrý nátěr," říká projektant rekonstrukce Ing. arch. Petr Bašta. "Protože jsme neměli k dispozici žádnou dokumentaci, byly to důležité poznatky pro zachování co největší autenticity budovy, stejně tak jako nalezení různých fragmentů stavby, například dvou typů dílů litinového zábradlí, fragmentu dřevěné výplně zábradlí ženské galerie, částí původních oken, kování dveří, otisků v podlaze a ve zdivu, kde podle nich mohl být obnoven například aron (svatostánek - schrána na Tóru) a podobně. Tyto fragmenty byly buď repasovány nebo byly podle nich vyráběny kopie.
Repliky vstupních dveří a půlkruhových a kruhových oken s židovskými motivy vyrobil místní truhlář František Zivčák. Podle jediné zachované dobové fotografie a zbytků dodržel jak tvar, tak původní barevnost - světle hnědou až pískovou. Horní část některých oken byla zazděna a proto bylo nutno obnovit i jejich původní podobu. Před několika lety byly nalezeny také dvě desky desatera, sloužící jako stupně schodiště, které jsme umístili zpět do obnoveného ozdobného štítu rizalitu. Abychom mohli doplnit zbývající nedochované prvky, studovali jsme jiné synagogy, postavené v 19. století, do něhož spadá původ stavby v Hartmanicích. Teprve až při samotné realizaci rekonstrukce jsme objevili archivní dokumentaci synagogy z roku 1883, která prokázala správnost našich postupů." Objekt synagogy byl vystavěn z kamenného zdiva, nebyl podsklepen a obvodové zdivo nebylo odizolováno proti zemní vlhkosti.
Vnitřní vápenné štukové omítky proto musely být kompletně shozeny. Vysušení objektu uspokojivě vyřešilo položení nové dvojité odvětrávané podlahy z keramické dlažby, pod níž je podlahové vytápění.

Obnova pláště
Fasáda stavby je jednoduchá, pouze mírně zdobená. Kamennými prvky jsou jen portál vstupních dveří, schůdky a desky desatera ve štítu. Na západní a východní fasádě se nachází mírně profilovaná kordonová římsa, okna a dveře jsou lemovány šambránami. Při opravě soklu byla použita sanační omítka, do výšky 30 cm s minerální izolační stěrkou. Zbylé plochy jsou natřeny vápennou omítkou s podílem hydraulického pojiva a sanační provzdušňovací přísadou. Barvy jsou minerální difúzní s hydrofobními vlastnostmi, u soklu hydrofobní postřik. K zateplení severního a jižního štítu byla použita tepelná izolace Orsil, na severní straně se nachází šindelový obklad, na jižní stěrková omítka.
Fasáda synagogy byla natřena v původní barevnosti - světlešedomodré ve třech odstínech. Ty byly určeny podle dostupných vzorků stejně jako dubová okna a dveře. Vnitřní dveře jsou ze smrku.
"K hartmanické synagoze jsem přistupoval jako k historické památce, i když v době projektu a rekonstrukce jí ještě nebyla," říká architekt Bašta. "Stala se jí až po kolaudaci, tedy po její faktické záchraně před zničením. Všichni jsme synagoze chtěli vrátit původní podobu, kterou jsme hledali a nacházeli po kouscích, často jsme ji domýšleli. V tom byla tato práce výjimečná. Nakonec se podařilo zrekonstruovat nejen její vnější, ale i vnitřní podobu včetně ženské galerie, která byla úplně zlikvidována a další odstraněné prvky synagogy. Byl to jeden z nejlepších a nejosvícenějších investorských počinů, jaké jsem v mé dosavadní praxi zažil."
Synagoga v Hartmanicích byla nominovaná na titul Stavba roku 2006. V této soutěži získala Cenu poroty za "pečlivou obnovu vskutku ojedinělé historické stavby se zřetelem k vysokému morálnímu významu aktivit s ní spojených". Obnovená stavba bude sloužit muzeu česko - židovsko - německého soužití. Měla by připomínat život místních obyvatel na přelomu 19. a 20. století, zároveň by měla být multifunkčním centrem pro pořádání různých akcí a výstav.

investor: Občanské sdružení Památník Hartmanice
projekt: Ing. arch. Petr Bašta, R- Projekt 07
restaurátorský průzkum: Ing. Jan Anderle - Ateliér historické architektury
gen. dodavatel: RAMO, s. r. o., Sušice
fasádní sanační systém: Saint-Gobain Weber Terranova, a. s.

Foto popis| Stavba byla před rekonstrukcí zralá pro demolici.
Foto popis| Synagoga v Hartmanicích po svém "znovuzrození".
Foto popis| Jednoduchou fasádu zdobí římsa a šambrány kolem oken a dveří.
Foto popis| Ženskou galerii propojuje s podkrovím kruhové litinové schodiště.
Foto popis| Podle fragmentů a dobové fotografie vyrobil dveře i okna místní truhlář František Zivčák.
Foto popis| Snaha po autenticitě budovy synagogy je patrná z každého detailu.
Foto autor| Foto: archiv sdružení Památník Hartmanice